Fisherman's trail den po dni
- Eliška Lechnerová
- 18. 6.
- Minut čtení: 9
Jak často si dopřejete být sami? Ne pár hodin, ne jeden dva dny nebo víkend. Ale aspoň jeden týden! Na chvíli zmizet a být sám/a se sebou. Vystoupit z každodenní rutiny a známého prostředí.
Tenhle luxus by si měl dopřát každý. Bez rozdílu pohlaví.
Zjistíte, že umíte být nezávislí, znovu si připomenete, jaké to je spoléhat se jen na sebe. Je to příležitost ponořit se hlouběji do svých myšlenek, objevit své možná trochu opomíjené touhy a to, na čem vám záleží. Možná si uvědomíte, kolik úžasných příležitostí vám život nabízí, pocítíte hlubokou vděčnost. Rozhodně to může být skvělý relax nebo dobrodružství. Možná podpoříte svou kreativitu a přijdete na něco, co vám otevře neomezené možnosti dalších změn, růstu nebo pocitu naprosté spokojenosti.
Vyrazit někam, kam vás to táhne. Vyzkoušet si po letech být zodpovědný jen za sebe, plánovat si čas a den jen podle sebe. Být se svými myšlenkami celé dny. Pro mě je nejlepší možná kombinace – být venku, v cizí zemi, v pohybu a sama. 💫 A tohle všechno jsem si užila na Fisherman´s trailu v Portugalsku. Třeba v tom najdete inspiraci i pro sebe.
Kdy jste byli naposledy takhle sami?
Po loňském výletu na Madeiru jsem letos zvolila přechod. Vybrala jsem si zaslíbené Portugalsko a Fisherman´s trail. Táhla mě představa jít kolem nekonečného a nespoutaného oceánu a být vlastně celý den venku.
Zvolila jsem variantu a směr Porto Covo – Lagos.
Měla jsem 8 dní.
1 na cestu do místa začátku.
1 den na krátké nasátí atmosféry Lisabonu a cestu zpět domů.
Celková délka trailu je 226,5km.
Vede ze Sines do Lagos. Já jsem dala něco přes 150km za 5,5 dne, ut-ne. Neděli podvečer jsem měla na přesun do Lisabonu. Běžně si na cca 170km-230km plánují 10-11 dní.
DEN 1
Porte Covo - Vila Nova de Milfontes
přesná trasa: https://mapy.com/s/helugudufe
Letěla jsem s Easy Jet. Na letišti v Praze jsem si ještě přes online apku Omnio rezervovala jednu z posledních jízdenek na autobus z Lisabonu do Porto Covo. Startovala jsem v pondělí 5.května. Z letiště jsem se přesunula Boltem na autobusové nádraží odkud vyrážel bus do Porto Covo. Navečer jsem dorazila do úžasně klidného městečka.
Ubytovala se v prima MUTE hostelu, kde se můžete i dobře najíst. Spala jsem na 4lůžkovém pokoji. A těšila se na první den trailu a na to, jaký to bude skvělý.
Druhý den ráno po dobré snídani v hostelu jsem konečně vyrazila. Brzy jsem zjistila, že mít návleky na boty je super vychytávka. 90% trasy se jde v písku :-). Také se hodí mít pohodlnou obuv. Zapomeňte na pohorky. Stačí dobré běhačky s dobrým gripem.
Ve Vila de Milfontes jsem spala v Pirata Milfontes Guest House. Zase 4 lůžkový pokoj, skvěle vybavený hostel, příjmné, klidné prostředí nedaleko centra. Vyražte na skvělou pláž, kde doporučuji pokud to počasí dovolí, na konci dne relaxovat. Koupačka přijde vhod. Nohy, tělo i mysl to ocení.
DEN 3
Vila Nova de Milfontes - Zambujeira de Mar
přesná trasa: https://mapy.com/s/haravubeze
Druhý den šlapání začněte tím, že si ušetříte nějaký kilometr a využijte přívoz. Jsou tu dva spoty. Já si vybrala ten vlevo, má super převozníka. Zakroucený knír, pár informací k tomu, jak všichni chodí rybářskou stezku, kterou nikdy žádný rybář nešel :-)
Naplánovala jsem si delší trasu, než ji chodí většina. Počítejte opět s hromadou písku. Cestou jsou minimálně dva spoty na občerstvení. Hlady ani žízní neumřete.
Na cestách se často spoléhám na www.mapy.cz a zatím mě nikdy zásadně nezklamaly. Ani tentokrát. Prostě mi občas přijde škoda jít někam okolo, když vidím, že cesta může vést i jinudy a hlavně kudy asi nepůjdou všichni :-) Takže „zkratka“ byla vydařená. Mapy zafungovaly spolehlivě.
Tohle mi napsala jedna klientka: „Nechoď tam, kudy vede cesta, jdi raději necestou a zanech tam svou stopu.“
Na cestě z Cavaleiro do Zambujeiry jsem už byla vlastně sama. Každopádně, původně jsem Zambujeiru plánovala dojít až ten další den. Nepodařilo se mi sehnat ubytování přímo tam, ale asi 8 km před ní. Nicméně cestou jsem si řekla, že by bylo škoda uhýbat dříve a že to dám. No… mělo to napínavý a nakonec dobrý konec.
Těsně před nudným závěrečným úsekem do Zambujeiry, který vede pořád rovně a podél silnice, je na křižovatce spot na občerstvení. Tak je možnost se na chvíli zastavit i zde.
V Zambu jsem si dala dobrou večeři a začala řešit jak se dostat kus zpět do ubytka. Bolt nezafungoval… takže zkušenost z tohoto dne? Stáhněte si i Uber apku nebo a hlavně ještě lépe… najděte si včas ubytko v místě, kde plánujete přespat. Já mířila vždy na hostely, ale tady už nebylo v době plánovaní ubytko pod 4.500,-!
Nakonec jsem jela stopem. Naštěstí jsem se navečeřela před cestou, protože když jsem dojela do super ubytka (spala jsem zde Monte do Zeca) , nikdo tam nebyl a nebylo si tu ani co dát k jídlu. Nicméně, měla tam být vynikající snídaně :-)
Můj muž popisuje můj přístup takto: „No co. Podle tebe to nějak dopadne, co? A vono to dopadne dobře.“ A k tomu stačí jen dodat… hlavně se z toho nepo-s-rat.
Jak to máte v takových nečekaných situacích vy?
DEN 4
Zambujeira de Mar - Odeceixe
přesná trasa: https://mapy.com/s/revofocufo
Další den začal znovu stopem a dopadlo to dobře! Během chvilky jsem byla v Zambujeira.
Ten den jsem vyrážela později. Snídaně byla opravdu luxusní, jen pro mě v Monte do Zeca, ale kvůli snídani tam nespěte. Jak jsem psala, je to dost mimo trasu. Jen ten časový skluz vedl k tomu, že jak nevyrazíte před devátou svezete se na trase s výletníky z organizovaných výprav. Na trase do Odeceixe narazíte min. na 2 občerstvení. Jen pro info… mě zachránila s doplněním vody, kterou jsem si z celého nadšení z kouzelného dědy zapomněla koupit.
Na trase je zase dobré uhnout mimo trasu, vede kolem „vodopádu“ a tak se budete držet blíž oceánu.
Než se dostanete na další nudnější závěrečný asfaltový úsek do Odeceixe, zahlídnete sympatickou zátočinu vhodnou i na surfování. Dostupná z tohoto směru možná při odlivu, jinak je to pěkně na okolo. Ale hezky se na to kouká. Po asfaltovém morálu dorazíte do kouzelného městečka Odeceixe. Trasa měla jen 18,5km.
Spala jsem na skvělém hostelu Horta do Vale Natur House. Moc doporučuji.
V městečku dole narazíte na skvělý spot na jídlo i pití AO Largo. Tam můžete strávit celé odpoledne. V hospodě naproti jsem si dala super večeři – klasika portugalská Bacalhau à Brás. Ale zkontrolujte si svůj účet, mě tam natáhli :-).
Dobré je vyrazit i nahoru na kopec k mlýnu Moinho de Odeceixe. Tam se pokocháte výhledy.
DEN 5
Aljezur - Carrapateira
přesná trasa: https://mapy.com/s/mubumumuhu
Pro mě je nejlepší část dne ráno. A miluju dobré snídaně. Takže Ao Largo potvrdilo dobrou volbu. Luxusní batátová vege bowl. No, aby to nebyl jen dezert a protože byla taaak dobrá, slupla jsem na cestu raději dvě.
S ohledem na čas, který jsem měla, jsem musela něco přeskočit a vybrala jsem si cestu Odeceixe-Aljezur. Objednala jsem si Uber a vyrazila. V Aljezuru jsem narazila na místě vysazení na mraky lidí – zájezdy. Ale asi jsem vybrala správný směr. A přestože den předtím to bylo dlouhé, nedalo mi to a vyrazila jsem směrem na Arriffanu. A dobře jsem udělala.
Tam musíte do surfařského baru nad pláží. Skvělé místo, luxusní káva, jídlo vypadalo taky skvěle a super „vibe“ – jak říkáme my mladí 😊 No zase se vyplatilo.
Naproti na mě koukala na konci pláže cestička a tak mi to nedalo a zeptala se, jestli se dá použít jako přípojka. A vono jo! V mapách mi některé ty zkratky přes pláž nejdou označit. A pak se před pokračování určitě osvěžte koupačkou na pláži pod barem.
Cesta do Carrapateiry byla dlouhá, ale naprosto skvělá. Trochu nahoru a dolů. Extrémně málo lidí na trase. Cestou se dá narazit zase na spot, kde je občerstvení. Nečekaně. Příchod do městečka přes dlouhou pláž v sedm večer byl prostě za odměnu. Jen jsem musela spěchat do hostelu – recepce funguje jen do 19. Hostel Do Mar má super zázemí a zbylo na mě místo v jednom 8-mi lůžkovém pokoji. Skvělé zjištění, že i tam se dá v klidu vyspat.
Pod hostelem 3 restaurace, jedna trochu „fussion“ mě naprosto uspokojila. Dala jsem si hooodně barevnou mísu a po dalších 34 km jsem se těšila na relax a plánování trasy na další den.
DEN 6
Carrapateira - Burgau
přesná trasa: https://mapy.com/s/dopehekala
8 lidí v jednom pokoji. I to se dalo. Ocenila jsem možnost snídaně už od 7:30 kousek vedle. Konečně zase vajíčka a šup na cestu. Potřebovala jsem se dostat až do Burgau. Protože zase nebylo kde se ubytovat o něco blíž a poslední den jsem chtěla včas dojít na vlak do Lagosu. A nebyl čas na to jít okolo přes Sagres (z fotek a příspěvků mě to moc nemrzelo, ale třeba se pletu). Pokud máte dost času, určitě běžte. Já bych jinak taky šla.
Ve Vila do Bispo jsem byla cca v poledne a hodně utavená po 18,5km. Dokonce jsem zvažovala, že se přiblížím taxíkem. Když jsem se blížila v sobotu do naprostého klidu městečka, doufala jsem, že bude kde dokoupit vodu a trochu se občerstvit. Musela jsem si poprvé za těch pár dní v poledne dát něco k jídlu. Na náměstí taková malá restauračka, káva, fresh a TOAST se šunkou a sýrem. Wau! Tak dlouho jsem něco takovýho neměla a portugalský chleba je fakt dobrej. To mě nakoplo a já měla najednou hromadu energie jít podle plánu.
Trasa je skvělá. Pestrá. Jsou tam příkřejší sestupy a výstupy. Bota s dobrým gripem za sucha bezpečně zvládne. Nevím jak za mokra. Ale s opatrnosti díky kamenům asi ok.
Salema se mi zdála moc turistická. Bylo cítit, že se blížím k civilizaci.
První pomoc v podobě zázvorového čaje v bistru byla naprosto dokonalá. Dokonce jsem si dala s těmi svými omezeními (mám histaminovou intoleranci) i pizzu – Carbonara. Luxusní. A hlavně jsem zjistila, že mě nakonec vůbec nelimitovala. Možná proto, že jsem se vyvarovala rajčatovému podkladu.
Lákalo mě sem dorazit druhý den na snídani, ale otvírali v neděli až v 10. Takže bylo třeba se poohlédnout po jiné možnosti.
Ubytování na super hostelu Aloha Burgau Guesthouse – jen dvojlůžko, na konci městečka - proto nejdřív večeře. Ale po sprše jsem zase dala večerní procházku a malý průzkum. A objevila spot na snídani. Město má super atmosféru.
DEN 7
Burgau - Lagos
přesná trasa: https://mapy.com/s/nuseguzamu
Ještě malé napínání na konec. Poslední den trailu a závěrečných nakonec 16km. Vzala jsem to malinko oklikou, protože byl čas a odměna byla sladká. Čekala na mě zapadlá malá pláž a ještě jedno vnoření do oceánu.
Byl to zvláštní pocit vědět, že trasa je krátká. Sil jsem měla tak, že bych ráda pokračovala a nechtělo se mi vůbec do města.
Pomalé soukání po „nábřeží“. Skvělá káva a občerstvení v baru @favo_cafelagos a hurá na nádraží. Timing skvělý. Jen jsem věděla, že na drahách jsou ty dny stávky a cesta může být s komplikací. Paní na kase ověřila, zda jede vlak do Lisabonu a potvrdila, že ano. Takže jsem zakoupila lístek v aplikaci. Sedla jsem do vlaku, aby za 5 minut dorazil průvodčí a řekl, ať si vystoupím, že přípoj v Tunes nejede a že jestli se chci dostat aspoň do toho, co jede za pár hodin, bude lepší si vyměnit jízdenku hned tady v Lagosu. U kasy jsem ale zjistila, že jízdenka zakoupená v aplikaci se na nádraží vyměnit nedá. Takže nákup nové a dvou hodinové čekání na další vlak. Pak už to šlo jako po másle.
V Lisabonu jsem záměrně vystoupila na jiné než cílové stanici. Taxíkem to bylo totiž na ubytko kratší, a hlavně jsem tam mohla být dříve. Kolem 22:30 jsem dorazila na hostel v centru Lisabonu a užila si trochu jinou noc se třema asiatkami na pokoji. Dlouhé svícení, cvakání, šuštění a tak. A k tomu hluk velkoměsta za otevřeným oknem. Vítej zpět v tepajícím světě!
DEN 8
Lisabon
a pohodové ráno. Procházka starým městem, siesta a pro změnu něco na zub. Dva spoty na jídlo, které jsem vyzkoušela. Breakfast lovers - já chytla klid, ale znovu bych tam asi nešla. Mnohem víc jsem si užila siestu na rohu v Ludos Lisboa. Malý shopping v Zara. A pak už jen cesta na letiště a šťastné přistání v Praze.
Tenhle výlet byl pro mě zatím ten nejlepší dárek, který jsem si mohla dát. Díky živote! Díky, že můžu. A že všechno dobře dopadlo.
Osvědčené tipy, které se hodí, než vyrazíte na trail.
Takhle jsem absolvovala 8denní Fisherman’s trail a vyšlo mi to úplně krásně. Nicméně myslím, že stejný seznam věcí užijete i kamkoli jinam (jaro/podzim) na podobně dlouhou dobu.
Seznam věcí do batohu:
Sbalila jsem se do batohu Deuter 32l a Camel Bak 3l.
V kapse jsem jako svačinu měla vždy schovaný pytel Směs ořechů + brusinky z Lidlu a proteinovou tyčinku Vilgain.
Vhodná obuv?
Rozhodně si vystačíte s dobrou trialovou obuví na běhání. Hodí se dobrý grip, ideálně anatomická špička. Jste-li fandové do barefoot a máte zvládnutou techniku chůze i po tvrdém a na dlouhé trasy, pak budete úplně v klidu. K botám určitě přibalte návleky, ty jsou fakt užitečný, díky nim se mi i v písku chodilo komfortně.
Co se opravdu vyplatí udělat před cestou?
stáhnout si aplikaci na nákup jízdenek pro bus i vlak Omnio
stáhnout si aplikace Bolt a Uber pro pohodlné přesuny, ať jste kdekoliv
stáhnout si mapy.cz pro danou oblast
zajistit si ubytko dopředu - roste zájem a hostely jsou tam skvělé, mají super servis, často je k dispozici i ručník, případně se dá dokoupit jako extra služba, což se hodí, když svůj nasolíte jako já v moři
vodu do Camel Baku koupit vždy balenou, kohoutková je fakt hnus
Smí se spát venku?
Já jsem nespala. Neměla jsem na to koule a volné táboření ani není na trase povoleno a to plně respektuji. I když to prý většinou tolerují. Česká povaha má tendenci takové věci porušovat, ale já si myslím, že je správné využívat místní služby. Jednak kvůli udržování přírody, která je zatím bez bordelu kolem a s minimem odpadků. A pak využívat jen občerstvení a zdroje vody mi nepřijde fér. Jsou tam všichni hlavně pro nás.
Zvládnou to děti?
Zvládnou. Jsou-li zvyklé chodit. Na kočárkování ale zapomeňte, leda byste to chtěli dát po cyklotrasách.
🫵 Tak co, kdo z vás se konečně odhodlá a zkusí to poprvé? 😊 Jaké jsou vaše tipy a doporučení, pro ty, kteří ještě nevyzkoušeli? Nebo kam vyrazit příště?
libofka 😍